Revitalizace rašelinišť v Krušných horách
Obnovení původních ekosystémů rašelinišť jako významného prvku krušnohorské přírody a významné zlepšení stavu biotopu vzácných živočichů, např. tetřívka obecného, který je v současnosti na pokraji vymizení z přírody. To jsou hlavní cíle projektu Revitalizace krušnohorských rašelinišť v Krušných horách, který zrealizoval v letech 2009 - 2013 spolek Beleco (dříve občanské sdružení DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie) za podpory programu NET4GAS Blíž přírodě.
Pro Krušné hory jsou charakteristické velké plochy rašelinišť a rašelinných biotopů. Jejich vytváření započalo již koncem doby ledové a v současnosti se z ekologického hlediska podobají severské tundře. Primární úlohou zdejších rašelinišť je proto poskytovat útočiště živočichům a organismům, jako je např. tetřívek obecný.
Zdejší lokality leží v chladné oblasti charakterizované krátkým až velmi krátkým létem, které je mírně chladné, vlhké až velmi vlhké. Přechodné období je dlouhé, s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky (120 až 140 dnů). Průměrná teplota v lednu je -4o až -5oC, v červenci 14o až 15oC. Průměrný srážkový úhrn ve vegetačním období (duben až září) je 600-700 mm, v zimním období (říjen až březen) 400 až 500 mm. Roční průměrný počet dnů se srážkami vyššími než 1 mm je v této oblasti 140-160.
Rašeliniště v Krušných horách jsou jednou z nejvíce postižených lokalit na našem území. Jak jejich název napovídá, prožila v minulosti skutečně krušné časy, ať už vlivem průmyslu a následných kyselých dešťů, tak nešetrnou výsadbou.
Pro revitalizaci byly zvoleny lokality Cínovecký hřbet a U jezera. Napříč územím prochází14 kilometrová naučná stezka s osmi informačními panely, které návštěvníky seznámí nejen se samotným procesem revitalizace, ale také například se zajímavostmi z oblasti geologie Krušnohorska, místní fauny a flóry.
